Je krásné vzbudit lidské srdce,
políbit, pohladit,podat ruce,
ale teď tu nejsi, a mě se stýská,
a poslední dobou je mi bolest příliš blízká…
Byls tu pár krásných chvil,
a je pravdou, nic si mi neslíbil,
ale tvé tělo v mém probudilo touhu,
a na duši jsi mi zanechal šmouhu…
Tvé stopy mizí s tajícím sněhem,
a já jako vždy vyprovázím tě s úsměvem,
i když slzičky tlačí se mi do očí,
já vím, a počkám, až se tvůj pohled otočí…
Pak se mi slzičky spustí po tvářích,
a já myslím, že to není tak veliký hřích,
já vím že jednou se vrátíš, že budu tě mít,
a stojí mi to za to, i když je to jen pár chvil…
Snad je to tím, že dobře vím,
že v okamžiku můžu právě Tobě dát víc,
než jiným lidem jsem dokázala dát za pár let,
ale to nej… to není jen tak, to asi nejde hned…
Hodnoťte:
(Zatím žádná hodnocení.)
Loading...Zhlédnuto 14x